Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
aktualizováno: 05.08.2012 09:55:49 

POVÍDÁNÍ S KRONIKÁŘEM

 

V úterý, 25. října od 16 hodin, si

v Komunitním centru Rybička

máte možnost vyslechnout něco z historie naší obce.

 

 

INDIÁNSKÉ ODPOLEDNE

Zveme všechny babičky, dědečky, maminky, tatinky, tety, strýčky, předškoláky, školáky, záškoláky i poškoláky na

INDIANSKÉ ODPOLEDNE

ve čtvrtek 30.6. od 16 hodin u KC RYBIČKA

zábava a mlsání zajištěny

 

 

 

 

 

 

JARNÍ VÝSTAVA

16. – 17. 4.

mezi 14. a 18. hodinou

Ve volební místnosti v budově bývalé MŠ v Keblicích

 

 

 

II. TÝDEN ZEMĚ V KEBLICÍCH

11. 4. OD 16 HOD. – OSAZOVÁNÍ MISEK

12. 4. OD 16 HOD. – DÍLNA RUČNÍHO PAPÍRU

13. 4. OD 16 HOD. – CO A JAK S ODPADY

14. 4. OD 16 HOD. – POVÍDÁNÍ O KEBLICÍCH

15. 4. OD 17 HOD. – HUDEBNÍ VEČER

16. 4. OD 9 HOD. - ÚKLID KEBLIC

17. 4. OD 14 HOD. – VÝSADBA STROMKŮ

 

 

 

akce a aktivity za období prosinec 2009 - srpen 2010:

11. prosince 2009 se v 15 hodin otevřely dveře prostor budoucího Komunitního centra v Keblicích, abychom přivítali první návštěvníky Výstavy ručních prací. Pletené a háčkované výrobky byly vytvořeny pěti ženami, kterým se ruční práce staly náplní volného času. Háčkované dečky, jejichž autorkou je paní Venuše Stojanovová z Lovosic, tvořily největší část výstavy. Byly umístěny na nástěnkách na zdech a právem vzbuzovaly údiv všech návštěvníků. Nemalému zájmu se těšily i háčkované prostírání paní Jiřiny Novotné, pletené dečky paní Zuzany Nepejchalové, stejně jako háčkované tašky paní Libuše Mikuškové nebo pletené a háčkované svetry Lenky Zítkové, které byly umístěny na stolech. Výstava trvala tři dny, během nichž jsme přivítali 40 návštěvníků. Reakce všech, kdo výstavu shlédli, nás utvrzuje v přesvědčení, že podobné aktivity jsou v Keblicích vítány a do budoucna chystáme další akce, při kterých počítáme i s účastí místních obyvatel.

 

Korálkování

30.ledna jsme se mimo program sešli v centru, abychom zjistili, že korálky se dají navlékat i jinak, než do řady na šňůrku. Naším hostem byla paní Bláhová, jejíž ruce dokáží z malých skleněných kuliček či válečků, vytvořit téměř cokoliv. I my jsme měli možnost sami si vyrobit přívěšek na klíče nebo telefon. Ač se to zprvu zdálo jednoduché, přesvědčili jsme se o tom, že největším problémem nebyla samotná technika, ale nepřekonatelnou překážkou se pro nás stalo odpočítání pěti korálků a zvládnutí dvou konců jednoho vlasce! Kdo nepřišel, může jen litovat. Užili jsme si legraci a naučili se něco nového.

 

Noc v RYBIČCE

19. března v 16 hodin se sejdou děti v Komunitním centru, aby tam strávily noc. Spát budeme na zemi, a proto je tato akce vhodnější pro starší děti. Nepůjde však jen o nějaké spaní mimo domov. Během pátečního odpoledne a podvečera budeme tvořit překvapení pro maminky ke dni matek, hrát hry, plánovat program pro letošní jaro a začátek léta, v sobotu dopoledne se rozejdeme domů. Stravování a pitný režim budou zajištěny.

 

Zelený čtvrtek 1.dubna 2010

V tento den se v Centru sešli ti, kdo měli zájem poslechnout si Velikonoční příběh tak, jak je zachycen v Písmu. Mgr. Barbara Bláhová – farářka CČSH- poskytla přítomným výklad toho, co se dělo kolem ukřižování Ježíše Krista na dobovém pozadí. Přiblížila nám i akt Ježovy poslední večeře s učedníky. Během besedy, v niž se výklad změnil, jsme pronikli hlouběji do velikonočních událostí.

 

Pletení z pedigu

17. dubna odpoledne jsme v Centru pletly košíčky z pedigu. Počáteční obavy z toho, že techniku nezvládneme – podpořené výstavkou výrobků, které nám přivezly ukázat naše lektorky- se brzy vytratily. K tomu výrazně přispěl přístup dam, které nám pletení z pedigu přiblížily. Vlastnoručně vyrobené košíčky se staly ozdobami, i když jistě ne úplně dokonalými, ozdobami našich domácností. Protože šlo o bezesporu velmi příjemné sobotní odpoledne, jistě nebude posledním, které jsme pedigu věnovaly.

 

Týden Země v Keblicích

22. duben je Dnem Země. My jsme se rozhodli věnovat naší planetě celý týden.

První den – pondělí - jsme tvořili venku na hřišti obrázky. Někdo maloval křídami, jiný stavěl mozaiky z vršků od PET lahví. Jen téma bylo společné – příroda. Všechna dětmi vytvořená umělecká díla byla velmi zdařilá a jistě se líbila i sluníčku, které nám, celé odpoledne krásně svítilo a hřálo.

Druhý den – úterý -už už to vypadalo, že všechna kola, kolečka, odstrkovala, koloběžky a kolečkové brusle budou muset zůstat doma a my se přesuneme k náhradnímu programu do Centra. Ale bouřka, která se na nás hrozivě mračila od Litoměřic, se nás asi lekla a raději se vybouřila jinde. Jízdu zručnosti, jejíž součástí bylo například převážení hrnečku s vodou, přesné zastavení nebo krasojízda s deštníkem, zvládli i nejmenší účastníci.

Třetí den – středa- patřila tričkům a fixům na textil. Nevěřili byste, jak pět barviček může rozsvítit obyčejné bílé tričko. Malovali kluci, holky, malí, velcí, všichni, kdo měli ruce.

Čtvrtý den – čtvrtek- probíhal v Centru kytičkový bazárek, kde bylo možné vyměnit, koupit nebo prodat cokoli, co souvisí s kytičkami. Ti, kteří neměli zájem o kytky, si mohli vyzdobit květináč ubrouskovou technikou. Někteří pojali své tvoření opravdu velkoryse a rozhodli se barvou vyzdobit i sebe, za což asi doma moc chváleni nebyli, ale květináčky, které byly opravdu pěkné, jistě udělaly radost nejedné mamince.

Pátý den – pátek- nás vítal, po dvou dnech deště a chladna, krásně modrou oblohou a sluníčkem. Na programu byl úklid nejbližšího okolí Keblic, spojený s procházkou. Vyzbrojeni gumovými rukavicemi a plastovými pytli jsme vyrazili do boje s odpadky. Že je potřeba podobné aktivity provozovat častěji jsme se přesvědčili při pohledu na naplněné pytle. Velmi příjemnou procházku jsme zakončili na hřišti.

Šestý den – sobota- byla spojená s výsadbou stromu v parku. Již ráno připravili pracovníci VPP místo pro odpolední výsadbu. Důkazem vstřícnosti vedení obce k aktivitám KC Rybička, bylo nejen to, že obec lípu financovala, ale i aktivní účast paní starostky ing. N. Štětinové jak na pátečním sběru odpadu, tak při sobotním vysazení stromu.

 

Na kafe s…..

25. května jsme se v Komunitním centru sešli se starostkou naší obce, paní ing. Naděždou Štětinovou. Zavítal mezi nás i místostarosta pan Oldřich Sotner.  S oběma jsme si popovídali, z řad návštěvníků byly vyslány směrem k obci i návrhy na oživení společenského a kulturního života v Keblicích.  A po dvou hodinách, chvílemi i vzrušené diskuze, jsme se rozešli.

 

Dětský den

5. června nastal všemi zainteresovanými s napětím očekávaný Dětský den. Týdny příprav měly být prověřeny nejupřímnějšími kritiky ze všech – dětmi. Šipková Růženka (šipková ne od šípků, ale od šipek), Vodník, Bystrozraký, Křemílek s Vochomůrkou, Krakonoš, Červená Karkulka, Popelka i Ježibaba s opravdu Perníkovou chaloupkou byli připraveni a na nebi od rána nebyl ani jeden mráček. Dámy v kuchyňce smažily bramboráčky a hoši vyznačovali trasu pro Putování za pokladem. Zdálo se, že by všechno mohlo vyjít tak, jak mělo. Všechno vypuklo v 10 hodin dopoledne malým Turnajem ve vybíjené, pokračování zajistili šermíři, následováni již zmíněným Putováním za pokladem. Ve 14 hodin si děti zahrály pohádku O veliké řepě a potom se po hřišti rozběhly za pohádkovými bytostmi, aby splnily úkoly, za které dostaly malou sladkou odměnu. Ve stejnou dobu probíhala i výstavka obrázků ze soutěže Malujeme Keblice. Všichni malíři byli odměněni. Na dětský den dorazily i roztleskávačky z brozanské základní školy a malí hasiči, kteří nám předvedli útok. Mezitím už k dospělákům dorazily i bramboráky a dětem lívance.  A když už byla snězená celá perníková chaloupka, mohlo se začít s opékáním buřtíků a po nádherném, opravdu teplém a slunečném dni, jsme unaveni odcházeli domůJ.

 

Sbírka pro Mateřskou školu v Troubkách

V měsíci květnu zasáhly Moravu povodně. Protože se voda valila téměř stejnou trasou jako v roce 1997, byly škody o to horší. Mnoho lidí si ještě před nedávnem doopravilo svoje domy a už bylo opět všechno zničené. Zasaženy byly i Troubky, symbol povodní 97. Téměř smrtící ránu dostala i místní Mateřská škola. Proto jsme se rozhodli pomoci. Vyhlásili jsme sbírku hraček pro troubské děti, do které se velmi ochotně zapojila i Základní a Mateřská škola v Brozanech nad Ohří. Sešlo se 12 velkých pytlů hraček, několik krabic dětských knížek, pastelek a jiných výtvarných potřeb i balená voda a čisticí prostředky. To vše bylo odvezeno 8. června na Moravu. Doufáme, že jsme alespoň trochu pomohli a přejeme všem dětem, aby se jim podobné katastrofy vyhýbaly nebo aspoň aby měly někoho, kdo jim pomůže.

 

16. 6. K nám zavítala i Policie…

Ve středu, 16. června nás v Komunitním centru navštívila paní nprap. Pavla Kofrová, tisková mluvčí PČR v Litoměřicích. Jejím úkolem bylo vysvětlit našim dětem, že ne všechno, co je jim dostupné, prospívá, že sousedovo ovoce je opravdu sousedovo nebo že lavičky na veřejných prostranstvích nejsou určeny k vyřezávání vzkazů či dokazování kamarádům, že je dokážeme zlikvidovat.  Na přetřes se dostaly i vzájemné vztahy mezi dětmi, šikana, kyberšikana nebo bezpečnost v dopravě. Diskuze se rozběhla natolik, že paní nprap., přesto, že jí už skončila pracovní doba, se s námi zdržela téměř dvě hodiny a projevila zájem naše Centrum ještě někdy navštívit.

 

19. 6. Praha

Byla sobota, krátce před prázdninami a my jsme ráno v 8 hodin vyjížděli od Rybičky směrem na Doksany, abychom stihli autobus do Hlavního města. Naším cílem bylo Národní muzeum a v něm probíhající výstava Příběh planety Země. Očekávání bylo veliké. Někteří to nervově nevydrželi a už v autobuse snědli svačinu, kterou měli na celý denJ. V pořádku jsme v Praze vystoupili a vydali se směrem k metru. Zde nastal první zádrhel. Jak si označit správně jízdenku…. I to jsme nakonec zvládli a nastoupili do soupravy. Nejeli jsme dlouho a už jsme byli na Václavské náměstí, tedy přímo pod koněm. Toho jsme si dobře prohlédli a dozvěděli jsme se například, že 28. října 1918 skončila 2. světová válka… L. Ach jo. V 10 hodin konečně otevřeli Muzeum a my jsme se dostali ke dveřím, nad kterými visel model Země. Za dveřmi nás čekal přechod přes žhavou lávu, historie vzniku Země, rozdělování kontinentů, pradávní živočichové, něco málo z ekologie a potřeba ochrany planety, děti si mohly vykopat svého dinosaura, podívat se, jak vznikalo uhlí a spousta zajímavého. Na dotykových monitorech bylo možno si vyzkoušet, jak že jsme na tom se znalostmi naší planety. Po výstavě jsme navštívili i sbírky ve druhém patře historické budovy a vydali jsme se poznávat Prahu. Václavské náměstí jsme nechali za sebou a vydali se kolem Obecního domu a Prašné brány směrem ke Staroměstskému náměstí, radnici, pomníku Mistra Jana Husa, chrámu sv. Mikuláše. Odtud pak na Karlův most a Pražský hrad. Z Hradu po Starých zámeckých schodech kolem sochy Karla Hašlera zase dolů do města a na Karlovo náměstí, kde právě probíhal Den s Policií ČR. Ale to už bylo k večeru a my jsme se vydali metrem zase na autobus k domovu. A právě zde nastal druhý vážný zádrhel naší cesty: jezdící schody – eskalátory. To je panečku vynález. Škoda, že je nemáme v Keblicích! Některé děti by rodiče doma vůbec neviděli. I já jsem se začala vážně obávat, že autobus nestihneme a budeme muset v Praze přespat. Nakonec se přece jen podařilo naše jezdce přesvědčit a do metra jsme skutečně nastoupili a světe div se, stihli jsme i autobus. Myslím, že tu noc spali všichni výletníci, jako když je do vody hodí.

 

18. – 21. srpna – Putování na Moravu  foto: zde

18. srpen

8 hodin, 57 minut – vlakové nádraží Lovosice - do rychlíku směr Praha hl. n. nastupuje malá, o to však hlučnější skupinka.

8 hodin, 58 minut – vlak opouští nádraží a skupinka se vydává na dlouhou cestu. Jejím cílem jsou Loštice – město v okrese Šumperk.

10 hodin, 09 minut – vlak zastavil na hlavním nádraží v Praze a skupina vystupuje. Někteří jedinci se nemohli ubránit a eskalátory si vyjeli a sjeli hned několikrát za sebou.

10 hodin 44 minut – tatáž skupina, kupodivu v kompletní sestavě opouští rychlíkem Hradišťan Prahu.

13 hodin 11 minut – po strastiplné cestě – jsou lidé, kteří vydrží hovořit i několik hodin v kuse – výprava vystupuje v Zábřehu a o pár minut později ho opět opouští osobním vlakem směr Olomouc.

13 hodin 50 minut – vystupuje v Moravičanech a čeká na autobus.

14 hodin 05 minut – Loštice. Hurá!

14 hodin 10 minut – dům paní Jiřiny Novotné – ubytování, oběd (guláš).

15 hodin – odchod do lesa na houby – argumenty typu: ale mně se fakt nikam nechce nebo já nerada chodím do lesa, nezabraly.

16 hodin 30 minut – košíky plné. Odděluje se první skupina a odnáší úlovek směrem k domovu. V lese zůstávají největší rebelové s tím, že se jim domů ještě nechce a že budou ještě sbírat.

16 hodin 45 minut - první skupina přichází domů a začíná čistit houby.

17 hodin 30 minut – dorazil i zbytek výpravy opět s naplněnými koši.

17 hodin 40 minut – probíhá čištění (a ještě dlouho bude)

18 hodin 10 minut – večeře – houbové řízky (jen se po nich zaprášilo, a že jich byloJ)

18 hodin 40 minut – stále probíhá čištění hub

20 hodin – děti odchází na nedaleké hřiště (doporučený návrat 21.00)

21 hodin 20 minut – s menším zpožděním, ale dorazili.

22hodin – večerka (konečně)

Čtvrtek 19. srpna

7 hodin 30 minut – budíček

7 hodin 35 minut – hygiena

7 hodin 50 minut – snídaně

8 hodin 51 minut – odjezd na hrad Bouzov

9 hodin 04 minuty – příjezd do Bouzova (celou cestu, která vede lesem, se ze zadních sedadel, kde seděli naši výletníci, ozývalo: vidím houbu. Já taky ….)

9 hodin 40 minut - příchod k hradu a zakoupení vstupenek

9 hodin 50 minut – jsme první skupina, která jde dnes na prohlídku velkého okruhu

11 hodin – odchod od hradu. Mezitím jsme si vyzkoušeli i střílení z luku.

11 hodin 20 minut – zasedáme ke stolu Radničního sklípku k obědu. Z výtečné svíčkové se 6 knedlíky ani ze smaženého hermelínu se šunkou nic nezbylo. Jenom počasí se nám začíná kazit a my vytahujeme deštníky (tedy aspoň ti, kteří si je vzali)

13 hodin 18 minut - máváme Bouzovskému skvostu a míříme do Loštic.

13 hodin 35 minut – jsme zase doma a děti se chystají na výpravu do Mohelnice na dopravní hřiště.

14 hodin 05 minut - děti odjíždí a druhá část skupiny se vydává na prohlídku města Loštice. Návštěva místní synagogy a židovského hřbitova. Téměř dvouhodinová procházka. Mezitím dětská část výpravy v Mohelnici likviduje dopravní hřiště. Vystřídali všechno, co mělo kola a poté se vydali na návštěvu bytu jedné učitelky, která se zjevně o prázdninách nudila a dětská společnost jí dělala víc než dobřeJ (ať mi moje sestra laskavě promine).

19 hodin – obdrželi jsme zprávu, že se dětem v Mohelnici líbí a že přijedou až posledním autobusem. Proto jsme ani my nezahálely doma a vydaly se do místní nekuřácké kavárny. Příjemné posezení…

21 hodin 20 minut – přijíždí děti. Následuje večerní hygiena a spánek. Najíst dostali u již zmíněné paní učitelky.

22 hodin 20 minut – domem se rozléhá hrobové tichoJ. Konečně spí.

Pátek 20. srpna

Dnešek je dnem bez budíčku. V domnění, že budou děti spát minimálně do oběda, se vydává starší část výpravy do místního muzea malíře Adolfa Kašpara a následně do Muzea tvarůžků, které se zde vyrábí.

11 hodin – návrat na základnu a zjištění, že robátka, oproti předpokladům, vstávala již na 9. hodinu.

11 hodin 30 minut – oběd

12 hodin 20 minut - odchod dětí na hřiště.

14 hodin – návštěva cukrárny a ochutnávka tvarůžkových koláčků. Mňam

15 hodin – návrat z cukrárny. V tuto dobu začíná příprava na večerní překvapení. Děti mají rozchod do města a v domě všichni kmitají, aby bylo připraveno (hlavní kmitátorka – paní domácí se ukázala jako mistr oboru).

17 hodin – překvapení začíná, děti dorazily domů.

Po 17 hodině již nebudu uvádět časy, neboť jednotlivé chody se navzájem prolínaly a čtenář by jistě nepochopil, jak je možné sníst tolik jídla během tak krátké doby.

Prostě se grilovalo – vepřové maso, rajčátka a hlavně makrelky. To vše jsme prokládali opečeným chlebíčkem a nakrájenou zeleninkou. To byla bašta……

Spát se šlo kolem 22 hodiny.

Sobota 21. srpna

Ráno snídaně, v poledne oběd a po obědě už jen odjezd domů – do Keblic.

 

 

 

 

 

TOPlist